Uhlíková stopa mléka může být o 41 % vyšší, než se dosud počítalo
Nová studie Helsinské univerzity a Finského meteorologického ústavu ukazuje, že když do výpočtu uhlíkové stopy mléka zahrneme změny v zásobě organického uhlíku v půdě, čísla se dramaticky mění.
Při posuzování klimatického dopadu mléka se většinou mluví o metanu z krav. Změny uhlíku vázaného v půdě se téměř nikdy nezapočítávají – mimo jiné proto, že neexistuje standardizovaná metoda výpočtu. Tato studie to mění.
Výzkumníci porovnali tři různé metody výpočtu změn půdního uhlíku a výsledky se zásadně lišily. Nejjednodušší metoda (IPCC Tier 1) emise výrazně podhodnocovala oproti detailním terénním měřením a uhlíkovým modelům.
Když byl trávní porost oslabený (typicky po opakovaných cyklech mrazu a tání v severském klimatu), půda uvolňovala významné množství uhlíku do atmosféry. Při převodu travního porostu na obilniny byl únik uhlíku téměř pětinásobný.
Po zahrnutí půdních emisí do celkové bilance vyšla uhlíková stopa mléka o 41 % vyšší než v běžných hodnoceních.
Travní porosty mohou uhlík buď vázat, nebo uvolňovat – záleží na stavu vegetace, klimatu a způsobu hospodaření. Podzemní biomasa trávy je klíčovým zdrojem uhlíku pro jeho ukládání v půdě. Bez zahrnutí této bilance nelze poctivě posoudit klimatický dopad potravinové produkce.
Klimatická změna navíc přináší nepředvídatelné dopady – více mrazových cyklů, sucha – které mohou schopnost polí fungovat jako úložiště uhlíku dál oslabovat.
„Půda je živá uhlíková banka. Bez jejího zaúčtování nemůžeme poctivě posoudit klimatický dopad výroby potravin." – Yajie Gao, Helsinská univerzita
Gao et al. (2026), Int J Life Cycle Assess. Zdroj: University of Helsinki
Související články
Polestar jako první automobilka zveřejnil kompletní uhlíkovou stopu každého vozu
