EU zmírňuje emisní cíle pro automobily

Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu zahájil 3. června 2026 projednávání reformy emisních standardů CO₂ pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Reforma je součástí širšího Automotive Package Evropské komise.

Zpravodajem návrhu je italský europoslanec Massimiliano Salini (EPP), pozměňovací návrhy lze podávat do 9. června 2026.

Co platilo dosud

Od roku 2035 měl v EU platit de facto zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem. Cíl byl stanoven na 100% snížení emisí CO₂ oproti roku 2021, tedy nulové emise z výfuku. V praxi to znamenalo, že od 2035 by výrobci mohli prodávat pouze elektromobily nebo vodíkové vozy. Mezicíl pro rok 2030 počítal s 50% snížením emisí pro dodávky.

Emise se hodnotily rok po roku a za každý gram CO₂ nad limit na každé prodané auto hrozila pokuta 95 eur. Při flotile milionu vozů a překročení o 5 gramů to představuje 475 milionů eur ročně.

Co se mění?

1) Zmírnění emisních cílů

Cíl snížení emisí pro dodávky k roku 2030 se zmírňuje z 50 % na 40 %. Cíl pro rok 2035 se snižuje ze 100 % na 90 % — a to jak pro osobní auta, tak pro dodávky. Zbylých 10 % emisí bude možné kompenzovat prostřednictvím nového kreditového systému.

2) Kreditový systém za obnovitelná paliva a nízkouhlíkovou ocel

Kredity budou navázány na využití pokročilých biopaliv, obnovitelných paliv nebiologického původu (e-fuels), bioplynu a nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU. Kredity za paliva mohou snížit emisní cíl výrobce maximálně o 3%, kredity za ocel maximálně o 7%.

3) Víceleté průměrování

Místo ročního hodnocení budou moci výrobci počítat průměr emisí za tříletá období — konkrétně za cykly 2025–2027 a 2030–2032.

4) Super-kredity pro malá evropská EV

Do roku 2034 se každé malé elektrické vozidlo vyrobené v EU bude počítat jako 1,3 vozidla pro účely výpočtu průměrných emisí. Cílem je podpořit segment cenově dostupných elektromobilů, kde Evropa ztrácí pozice vůči čínské konkurenci.

5) Jednotné štítkování

Reforma zavádí celoevropské štítkování nejen pro nová auta, ale i pro dodávky a ojeté vozy prodávané profesionálními dealery. U ojetých elektromobilů bude povinný údaj o stavu trakční baterie. Komise vytvoří veřejnou databázi, kde budou výrobci povinni zveřejňovat informace o každém modelu.

Co to prakticky znamená pro výrobce?

Spalovací motor zcela nekončí

Výrobce, který prodá milion aut ročně, může zhruba 10 % z nich (tedy 100 000 vozů) kompenzovat kredity místo toho, aby byla čistě elektrická. To neznamená, že tato auta nemusí splňovat žádné limity, ale otevírá se prostor pro plug-in hybridy, vozy na syntetická paliva nebo pokročilá biopaliva.

Kredity v praxi

Představme si výrobce, jehož flotila má průměrné emise 10 g CO₂/km místo cílových 0 g. Pokud prokáže, že jeho zákazníci tankují obnovitelná paliva (kredit max 3 %) nebo že ve výrobě používá nízkouhlíkovou ocel z EU (kredit max 7 %), může si tyto emise odečíst. Celkem tedy může mít flotilu, která není stoprocentně bezemisní, a přesto splní regulaci.

Konec strachu z jednorázových výkyvů

Tříleté průměrování emisí řeší situaci, kdy výrobce v jednom roce prodá méně elektromobilů kvůli výpadku dodávek baterií nebo poklesu poptávky. Místo okamžité pokuty může deficit dohnat v dalších dvou letech. Pro výrobce to snižuje riziko a usnadňuje plánování investic.

Super-kredity — kdo profituje?

Bonus 1,3 vozidla za každé malé EV vyrobené v EU zvýhodňuje firmy investující do cenově dostupných elektromobilů pod 25 000 eur — tedy třeba Renault s modelem 5, Citroën ë-C3 nebo Fiat. Zároveň znevýhodňuje dovoz čínských malých EV, protože bonus platí výhradně pro výrobu v EU.

Finanční dopad

Zmírnění cílů a zavedení kreditů dramaticky snižuje riziko miliardových pokut, což uvolňuje kapitál na investice do nových technologií místo placení sankcí.

Kdo na tom vydělá — a kdo méně

Reforma nejvíce prospívá tradičním evropským výrobcům s širokým portfoliem (Stellantis, VW Group, BMW, Mercedes, Renault), kteří investují do hybridů, paliv i výroby v EU. Relativně méně profitují čistě električtí výrobci jako Tesla nebo čínské automobilky — ti dosud těžili z regulace, která de facto vyžadovala přechod výhradně na jejich typ produktu.

Co to neznamená

Reforma neruší směřování k dekarbonizaci dopravy. Cíl klimatické neutrality do roku 2050 zůstává. Jde o rozšíření cest, jak se tam dostat: místo jediné (plná elektrifikace) jich je nově několik — e-fuels, biopaliva, efektivnější výroba, nízkouhlíkové materiály.

Zdroj: Demócrata, 3. června 2026. Reforma je v legislativním procesu, finální podoba se může změnit na základě pozměňovacích návrhů a jednání s Radou EU.