EU dotace průmyslu: dočasná záchrana, nebo nová norma?

| Redakce
EU dotace průmyslu: dočasná záchrana, nebo nová norma?

Článek z Financial Times odhaluje zásadní posun v evropské průmyslové politice. Co bylo dekády vnímáno jako nutné zlo, se mění v trvalý nástroj — a ne všichni z toho mají radost.

Členské státy EU v roce 2024 utratily na státní podpoře 168,23 miliard eur — necelé 1 % HDP celého bloku. Celkový objem dotací narostl přibližně o polovinu už mezi lety 2014 a 2019, tedy ještě před covidem. Po pandemii a energetické krizi se sice snížil, ale na předkrizové úrovně se dodnes nevrátil.

Jen na energetické dotace v období 2021–2023 šlo asi 540 miliard eur. Z toho 158 miliard připadlo na samotné Německo, jehož průmysl byl silně závislý na ruském plynu. Celkově Německo zodpovídá za téměř čtvrtinu veškeré státní podpory v EU.

V některých zemích mohou firmy získat dotace pokrývající 40–60 % nákladů projektů, zatímco jiné (Švédsko) poskytuje výrazně méně - hrozí, že investice směřují do zemí s nejsilnějšími rozpočty, ne s nejlepšími podmínkami.

Právě v Německu tento měsíc vstoupil v platnost Industriestrompreis — dočasný program cenové úlevy pro energeticky náročné firmy. Menší státy jako Nizozemsko, Švédsko nebo severské země se obávají, že takové kroky rozbíjejí jednotný trh zevnitř.

Zastánci vyšších dotací poukazují na americký Inflation Reduction Act z roku 2022 se štědrými daňovými kredity i na masivní čínské subvence. Francouzský prezident Macron opakovaně argumentuje, že Evropa je jediné místo, které nechrání své domácí hráče. Mario Draghi volá po stovkách miliard eur investic, z velké části veřejných, aby Evropa čelila čínské konkurenci.

Kritici varují, že komparativní výhodou EU je velikost a otevřenost jejího trhu. Pokud ji podkopáme roztříštěnými dotacemi, vzdáme se toho jediného, co USA a Čína nedokážou replikovat.

FT se ptá, zda-li přecházíme od „méně a lépe" k trvalé průmyslové politice řízené státem? A pokud ano — kdo na to doplatí? Velké ekonomiky mají páky. Malé státy mají obavy. A jednotný trh — hlavní zbraň EU v globální konkurenci — je pod tlakem.

EU IndustrialPolicy StateAid Competitiveness GreenTransition SingleMarket EuropeanEconomy

Související články