Svět zaostává u 22 z 23 přírodních cílů pro rok 2030. Jediný „zelený" je ten klimatický

Návrh nové zprávy OSN (Úmluva o biologické rozmanitosti, CBD) přináší nepříjemnou bilanci Kunming-montrealského rámce — přezdívaného „Pařížská dohoda pro přírodu". Ze 23 globálních cílů do roku 2030 je svět na dobré cestě u jediného. Skóre v kostce:

Ze 23 cílů dostal „zelenou" pouze cíl 8 — zmírňování dopadů klimatické změny na biodiverzitu. Zbylých 22 je hodnoceno hůř.

Zpráva mluví jasně: pokud se realizace „rychle nezrychlí", cíle pro rok 2030 se nesplní.

Nejvíc zaostávají nepřímé příčiny ztráty biodiverzity — škodlivé firemní praktiky a dotace, které je podporují.

Kde to nejvíc drhne:

30×30 (ochrana 30 % pevniny a moří): vlajkový cíl, ale více než polovina států ho ve svých národních plánech vůbec nezakotvila

Financování: za čtyři roky se dohromady podařilo mobilizovat 186,4 mld. USD — proti potřebě zavřít mezeru 700 mld. USD ročně.

Škodlivé dotace: cíl je snížit je o 500 mld. USD ročně do 2030. Jen 27 % národních cílů se tímto vůbec zabývá a pouhých 5 % má konkrétní číselný závazek. Reportované škodlivé dotace přitom dosahují stovek miliard — a to je podle zprávy podhodnocené, reálně jde o biliony.

Proč by to mělo zajímat byznys:

Zpráva výslovně ukazuje prstem na „nepřímé hybatele" — tedy na obchodní modely a veřejné pobídky, které přírodě škodí. To je přesně oblast, kde se protíná biodiverzita s firemním reportingem a due diligence. Zatímco klimatická agenda má metriky i tržní nástroje relativně zaběhnuté, biodiverzita zaostává v datech, definicích i financích.

Bilance se dopracuje na summitu COP17 v Arménii v říjnu.

Klimatická politika má náskok. Biodiverzita je další velká agenda, která teď stojí přesně tam, kde bylo klima před deseti lety — hodně cílů, málo peněz a chybějící data.