EU schvaluje měkčí ETS benchmarky a 30 mld. € pro dekarbonizaci

Evropská komise zveřejnila návrh aktualizovaných benchmark hodnot pro ETS na období 2026–2030. Jsou to hodnoty, podle kterých se rozhoduje, kolik bezplatných emisních povolenek dostanou průmyslové podniky.

Návrh vypadá vstřícnější, než průmysl čekal. Hlavní čísla:

- průměrné pokrytí bezplatnými povolenkami: ~75 % emisí průmyslu

- komise využívá "legal flexibilities available" → některé benchmarky budou vyšší

- pokrytí nepřímých emisí z elektřiny zachováno u 14 produktových benchmarků

- finanční dopad opatření na ETS výnosy: ~4 mld. € v období 2026–2030 (= o tolik méně peněz na klimatické projekty z aukcí)

Bez této úpravy by průmysl byl vystaven mnohem ostřejším benchmarkům – staré hodnoty byly počítány z dat z období 2007–2008 a moderní efektivní zařízení by získala málo. Nové benchmarky reflektují technologický pokrok, ale s "měkčí" interpretací.

Timing:

30. dubna 2026 byla spuštěna 4týdenní veřejná konzultace, během května–června bude posouzení v Climate Change Committee (členské státy). Na konci června 2026 by Komise měla přijmout finální benchmark hodnoty a začít alokovat bezplatné povolenky. Do konce července se očekává komplexní review celého ETS systému.

„ETS Investment Booster" – 30 mld. € na dekarbonizaci:

Komise souběžně připravuje 30 mld. € fond financovaný 400 milióny ETS povolenek, který půjde přímo na dekarbonizační projekty průmyslu. To je výrazný signál: peníze, které průmysl zaplatí za své emise, se mu vrátí ve formě investiční podpory.

Komise také navrhne sektorově specifické fallback benchmarks – pravidla pro situace, kdy standardní benchmark hodnoty nelze aplikovat. To je důležité pro sektory s velmi heterogenní výrobou (chemie, sklo, papír).

Co si z toho odnést?

1. EU dělá kompromis. Mezi ambicí (přísnější benchmarky = vyšší ETS náklady = silnější signál pro dekarbonizaci) a konkurenceschopností (mírnější benchmarky = nižší tlak, ale ochrana před carbon leakage) Komise zvolila mírnější přístup. Tohle navazuje na trend předchozích týdnů – kompenzace pro Rakousko a Španělsko, schválení německého CCfD na 5 mld. €.

2. Sociální kontrakt klimatické politiky. Vzorec je teď jasný: průmysl platí ETS, ale dostává část peněz zpět přes Innovation Fund, Modernization Fund, CCfD, a nově ETS Investment Booster. Pro firmy to znamená, že dekarbonizační CAPEX má reálnou cestu k veřejnému spolufinancování.

3. Pro ČR: Český průmysl (ocelárny, cementárny, chemie, sklo) může z 30 mld. € ETS Investment Boosteru těžit – ale jen pokud má připravené projekty. Modernizační fond by měl být dnes na stole každé energeticky náročné firmy v ČR.

4. Pro investory: Mírnější ETS benchmarky znamenají nižší krátkodobý cenový tlak na ETS sektory, ale zároveň silnější dlouhodobou jistotu, že nepůjde o sudden death regulaci. Pro stock pickery ve steel/cement/chemicals to může znamenat, že rizikové premium na evropské uhlíkově intenzivní akcie je dnes přepálené.

5. Riziko greenwashingu naopak roste. Pokud firmy dostávají 75 % povolenek zdarma a zároveň prodávají produkty s "low carbon" labelem, otázka je, kolik z tohoto signálu je reálná dekarbonizace vs. regulovaný carbon accounting. CSRD a SBTi audity budou kritické.

Zdroj: https://www.brusselstimes.com/eu-affairs/2125862/eu-emissions-trading-benchmark-overhaul-may-shield-industry-from-cost-surge