Dánská centrální banka spočítala investiční emise finančního sektoru v 2025

| Jiří Staník
Dánská centrální banka spočítala investiční emise finančního sektoru v 2025

Danmarks Nationalbank publikovala čerstvá klimatická statistická data pro dánský finanční sektor za rok 2025. Jde o jeden z nejdůslednějších a nejtransparentnějších národních klimatických reportů od centrální banky v EU. Je to zároveň zajímavý pohled, kam pohled regulátorů může v budoucnu směřovat.

Klíčová čísla za 2025:

- 295 mld. € investic do kotovaných nefinančních firem

- 11,3 mil. tun CO₂eq tzv. financovaných emisí

- investice v dopravě a sektoru materiálů jsou hlavním tahounem růstu

V roce 2025 se investiční emise mírně zvýšily, nicméně dlouhodobě klesají díky divestování z carbon-intensive firem a nižším emisím u investovaných společností.

Klíčovým bodem je vysoká koncentrace emisí - zhruba 6% investic odpovídá za polovinu všech financovaných emisí.

To znamená, že i drobné posuny v portfoliu mohou mít dramatický dopad na carbon footprint. Pokud investoři budou vyžadovat aktivní dekarbonizační strategie u svých investic, stačí se zaměřit na nejvyšších 6% portfolia a vybrané sektory, což se může přímo odrazit na valuacích firem.

Výpočty centrální banky nezahrnují bankovní úvěry ani nekotované akcie a dluhopisy, nicméně centrální banka avizuje, že pokrytí bude postupně rozšiřováno.

Dánsko a její státní instituce patří mezi největší zastánce udržitelnosti a transparentnosti ve světě. Ať už si o udržitelnosti a jejím provázání s investováním myslíme cokoliv, dánká centrální banka naznačuje trend, který mohou převzít další centrální banky a potenciálně i investoři, což se může odrazit ve valuacích a likviditě jednotlivých akcií a dluhopisů.

Na dánském případě se také ukazuje, že emise jsou vysoce koncentrované do několika mála sektorů a potenciálně do vybraných akciových titulů. Zhruba 6% investic tvoří 50% emisí. Pro regulátory to znamená, že cílení na top emitenty je efektivnější než plošná pravidla.

České fondy a banky teprve začínají s podobným reportingem (CSRD, SFDR) a česká centrální banka zatím žádné podobné agregované klimatické statistiky nepublikuje. Dánská metodika tak může být užitečným benchmarkem, který stojí za to sledovat, kam se můžeme během několika let posunout.

climatefinance financedemissions PCAF Denmark centralbank ESG SFDR carbonfootprint

Související články