Studie thajské centrální banky: CBAM snížil thajský export do EU

| Jiří Staník

Studie thajské centrální banky identifikovala pět dopadů CBAM na thajské exportéry:

1) Export CBAM produktů z Thajska do EU klesl o 14 % oproti ostatním thajským exportům po oznámení CBAM v roce 2020 a o dalších 24 % po zahájení implementace v roce 2023 — tedy ještě před povinností nakupovat certifikáty.

2) CBAM má nepřímé dopady i na export produktů mimo CBAM, protože exportéři často zasílají různé zboží v hromadných zásilkách a pokles jedné kategorie stahuje i ostatní.

3) Někteří thajští exportéři CBAM produktů přesměrovali export non-CBAM zboží na mimoevropské trhy.

4) Dopady jsou nerovnoměrné — malé firmy jsou zasaženy výrazně více než velké, kvůli omezeným finančním zdrojům a technickým kapacitám.

5) Analytici Kasikorn Research Center odhadují, že CBAM zasáhne 3,8 % thajských exportů do EU v hodnotě přibližně 28 miliard bahtů. Jen 7 % thajských exportů je klasifikováno jako environmentálně šetrné a podíl čisté energie na celkové spotřebě činí pouze 13–14 %.

Thajsko je navíc legislativně nepřipravené — klimatický zákon, nezbytný pro zavedení uhlíkové daně a emisního obchodování, narazil na rozpuštění parlamentu a země tak nemá právní rámec, který by exportérům pomohl se s CBAM vypořádat.

CBAM Thajsko export uhlíková daň

Související články

Korejská asociace KITA varuje před dopady mechanismu CBAM na korejské exporty do EU od roku 2031.

Nová studie korejské asociace KITA (Korea International Trade Association) upozorňuje na reálné dopady mechanismu CBAM, který EU zavedla od ledna 2026 na uhlíkově náročné dovozy – ocel, hliník, cement či hnojiva. Od roku 2028 se má rozšířit i na strojírenství, elektroniku nebo zdravotnické přístroje....
Jiří Staník
ČÍST VÍCE

Indie zažívá ocelářský boom, ale s vysokou klimatickou cenovkou

Indie zažívá ocelářský boom — ale jeho klimatická cena je enormní. Téměř 90 % kapacity běží na uhlí a velká část produkce pochází z malých, neefektivních hutí. Uhlí je navíc zhruba 8× levnější než plyn, takže firmy nemají ekonomickou motivaci přejít na čistší technologie.CBAM teoreticky mění pravidla hry — znevýhodňuje špinavou výrobu a odměňuje nízkoemisní produkci.Měl by hránit evropské podniky před „uhlíkovým dumpingen“, kdy se levná, vysoce emisní ocel dováží do EU bez jakékoli ceny uhlíku.Pro Indii na druhouy stranu představuje potenciální hrozbu - pokud se rychleji neposune k čistší oceli, může čelit ztrátě konkurenceschopnosti.
Jiří Staník
ČÍST VÍCE

Uhlíková daň (CBAM) jako test vyjednávací síly EU

Od začátku roku 2026 začíná Evropská unie vybírat uhlíkovou hraniční daň u dovozů zboží z energeticky náročných odvětví v rámci mechanismu CBAM. Tato opatření se vztahuje na dovoz šesti skupin …
Uhlíková daň (CBAM) jako test vyjednávací síly EU
Jiří Staník
ČÍST VÍCE