Světová banka vydala State and Trends of Carbon Pricing 2026
Zpoplatnění uhlíku se celosvětově rozšiřuje a posiluje. Tady jsou nejzajímavější zjištění z letošního reportu:
Přímá cena uhlíku dnes pokrývá 29 % globálních emisí přes 87 zavedených politik. Podíl emisí pokrytých emisními obchodními systémy (ETS) se od roku 2016 ztrojnásobil – z 8 % na více než 24 %.
Nové ETS spustily Indie, Japonsko a Vietnam; uhlíkovou daň zavedly Mauritánie a Srbsko. Na řadě jsou Brazílie a Turecko.
Průměrná cena uhlíku se za dekádu zdvojnásobila z 10 na ~21 USD/tCO₂e. Celkové příjmy vlád v roce 2025 dosáhly 107 miliard USD – oproti necelým 30 miliardám v roce 2016.
Regionálně nejvyšší průměrné ceny drží Evropa a Střední Asie (68 USD), Severní Amerika (43 USD) a Východní Asie a Pacifik (19 USD).
Emise kreditů vzrostly meziročně o 8 % na 433 milionů tCO₂e – stále o 20 % méně než v rekordním roce 2022, ale o 80 % více než před deseti lety. Vládní kreditovací mechanismy vzrostly z 24 na 34 a jejich emise stouply o téměř 40 %.
Kredity schválené pro CORSIA (Carbon Offsetting and Reduction Scheme for International Aviation) se obchodovaly za 15–22 USD/tCO₂e s prémií 1,50–6 USD oproti neschváleným kreditům.
EU CBAM Uhlíkové vyrovnání na hranicích EU sice pokrývá méně než 0,5 % globálních emisí, ale jeho zavedení výrazně zrychlilo zájem dalších zemí o vlastní carbon pricing i hraniční mechanismy.
Japonsko směřuje příjmy z nového GX-ETS do národního fondu pro energetickou transformaci – zajímavý model pro propojení carbon pricingu s průmyslovou politikou.
Carbon pricing se stává mainstreamem. Pro firmy roste potřeba strategické přípravy – nejen v EU, ale globálně.
Související články
EU, Brazílie a Čína vytvořily Koalici Compliance Carbon Markets
