Complete guide to EU sustainability regulations
CSRD, CSDDD, SFDR, CBAM and EU Taxonomy — everything clearly in one place. Find out which obligations apply to your company.
Rok 2026 je zlomový — pět právních aktů začíná fungovat jako propojený systém ovlivňující reporting, financování i dodavatelské řetězce.
Key milestones
2024 — CSRD Vlna 1
První reporty podle standardů ESRS. Povinný audit nefinančních dat.
1. 1. 2026 — CBAM plná implementace
Dovozci provádějí skutečné platby za certifikáty. Ocel, cement, hliník, hnojiva, elektřina, vodík.
2027 — Revidovaná CSRD
Nové prahové hodnoty. Od 2028 i pro firmy mimo EU.
26. 7. 2029 — CSDDD
Due diligence v celém hodnotovém řetězci. Sankce až 5 % celosvětového obratu.
CSRD
Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků
CSRD je stěžejní regulace, která zásadně mění způsob, jakým evropské podniky reportují o své udržitelnosti. Nahrazuje dosavadní směrnici NFRD a zavádí jednotné Evropské standardy pro vykazování udržitelnosti (ESRS), vyvinuté organizací EFRAG.
Co musí firmy reportovat: Emise skleníkových plynů (Scope 1, 2 i 3) — přičemž je zakázáno kompenzovat emise uhlíkovými kredity v celkových číslech. Dále tranzitní plány v souladu s cílem 1,5 °C, dopady na biodiverzitu, vodní zdroje, oběhové hospodářství, sociální podmínky v dodavatelském řetězci a správu společnosti.
Princip dvojité významnosti: Firma musí analyzovat dvě perspektivy — jak ESG faktory ovlivňují její finanční výkonnost, a zároveň jak ona sama ovlivňuje životní prostředí a společnost. Pokud je téma významné alespoň z jedné perspektivy, musí být reportováno.
Omnibus zjednodušení (2025/2026): Balíček Omnibus I snížil počet povinných datových bodů o 61 % (z cca 1 100 na přibližně 430) a zvýšil prahové hodnoty na 1 000+ zaměstnanců a 450 mil. EUR obratu. Reporting pro vlnu 2 a 3 byl odložen o dva roky.
Příklad z praxe: Dánský výrobce Aasted implementoval systém pro CSRD reporting spojující data o emisích z výroby, logistiky a dodavatelského řetězce do jednoho audiovatelného reportu — což mu umožnilo splnit požadavky ESRS a zároveň identifikovat příležitosti ke snížení nákladů na energii o 12 %.
Platnost: Vlna 1 od ÚR 2024; revidovaná CSRD od ÚR 2027 (EU), 2028 (mimo EU) | Směrnice: 2022/2464
Taxonomie EU
Klasifikační systém udržitelných činností
Taxonomie EU je klasifikační systém, který definuje, které ekonomické činnosti lze považovat za environmentálně udržitelné. Není to pouze reportovací povinnost, ale nástroj, který přímo ovlivňuje přístup k financování.
Šest environmentálních cílů: (1) Zmírňování změny klimatu, (2) Adaptace na změnu klimatu, (3) Udržitelné využívání vodních zdrojů, (4) Přechod na oběhové hospodářství, (5) Prevence znečištění, (6) Ochrana biodiverzity. Každá činnost musí splnit technická screeningová kritéria a zároveň nesmí významně poškozovat ostatní cíle (princip DNSH — Do No Significant Harm).
Co firmy zveřejňují: Podíl tržeb, kapitálových výdajů (CAPEX) a provozních výdajů (OPEX) plynoucích z činností v souladu s Taxonomií. Na základě těchto dat banky a investiční fondy hodnotí svá portfolia.
Praktický dopad: Firma vyrábějící izolační materiály splňující technická kritéria Taxonomie může získat výhodnější úvěrové podmínky — tzv. green loan s nižší úrokovou sazbou. Naopak firma, jejíž činnosti nejsou taxonomicky způsobilé, čelí vyšším nákladům na kapitál a nižšímu zájmu investorů.
Příklad: Evropská investiční banka (EIB) v roce 2025 oznámila, že 70 % nových úvěrů bude podmíněno sladěním s Taxonomií. Česká stavební firma, která investuje do energeticky účinných budov s certifikací podle Taxonomie, tak může ušetřit 0,3–0,5 % na úrocích ročně oproti konvenčnímu financování.
Platnost: od ÚR 2022; revize kritérií od ÚR 2025 | Nařízení: 2020/852
CSDDD
Směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti
CSDDD vyžaduje, aby velké podniky prováděly náležitou péči (due diligence) v celém hodnotovém řetězci — od dodavatelů surovin až po koncové zákazníky. Cílem je identifikovat, předcházet a nápravovat negativní dopady na lidská práva a životní prostředí.
Co due diligence zahrnuje: Mapování hodnotového řetězce, identifikace rizik porušování lidských a pracovních práv, hodnocení environmentálních dopadů (odlesňování, znečištění vodních zdrojů, emise), přijímání nápravných opatření, a pravidelný monitoring účinnosti zavedených postupů.
Omnibus změny: Finální text z února 2026 odstranil povinnost přijímat klimatické tranzitní plány v rámci CSDDD (ty zůstávají v CSRD). Byl také odstraněn jednotný EU režim civilní odpovědnosti — odpovědnost zůstává na národních soudech členských států.
Sankce: Až 5 % celosvětového čistého obratu firmy. Kromě pokut hrozí vyloučení z veřejných zakázek a dodavatelských řetězců velkých odběratelů.
Příklad: Německý automobilový koncern zjistil prostřednictvím due diligence, že u subdodavatele kobaltových baterií v Kongu dochází k dětské práci. Na základě CSDDD musel do 6 měsíců zavést systém auditů na místě, změnit dodavatele a reportovat přijatá opatření. Firmy, které to nezvládnou včas, riskují nejen pokuty, ale i ztrátu kontraktů s odběrateli v EU.
Platnost: od 26. července 2029 | Transpozice: do 19. 3. 2027 | Směrnice: 2024/1760
CBAM
Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích
CBAM je de facto uhlíkové clo na dovoz vysoce emisního zboží do EU. Od 1. ledna 2026 skončilo přechodné období a dovozci musí reálně platit za emise obsažené v importovaném zboží — prostřednictvím nákupu CBAM certifikátů za ceny odvozené od EU ETS.
Pokryté sektory: Cement, železo a ocel, hliník, hnojiva, elektřina a vodík, plus vybrané navazující produkty (šrouby, matice aj.). EU plánuje rozšíření na další výrobky s vysokým obsahem oceli a hliníku. Pokrytí zahrnuje přes 50 % emisí v sektorech spadajících pod EU ETS.
Jak to funguje: Dovozce deklaruje emisní intenzitu dováženého zboží. Pokud nemá ověřená data od výrobce, musí použít tzv. defaultní hodnoty, které jsou navýšeny o přirážku (10 % v roce 2026, 20 % v 2027, 30 % od 2028). Certifikáty je nutné nakoupit a odevzdat do 30. září následujícího roku.
Konkrétní náklady: Zásilka 10 000 tun cementového slínku z Maroka může při ceně emisní povolenky ~80 EUR/t stát dovozce přibližně 270 000 EUR na CBAM certifikátech. S ověřenými daty od výrobce se tato částka může snížit na cca 120 000 EUR. U hnojiv (močovina) může 10 000 tun s defaultními hodnotami generovat náklady přes 430 000 EUR.
Celkový dopad: Odhadované celkové CBAM náklady v prvním roce přesahují 12 miliard EUR. Sektor železa a oceli ponese 81 % celkových nákladů.
De minimis výjimka: Dovozci pod hranici 50 tun ročně nepotřebují autorizaci. Tato výjimka eliminuje cca 90 % dovozců, ale pokrývá pouze 1 % emisí.
Platnost: od 1. 1. 2026 | Phase-in: 2,5 % volných povolenek v 2026 → 100 % do 2034
SFDR
Nařízení o zveřejňování informací o udržitelnosti ve finančním sektoru
SFDR reguluje, jak finanční instituce informují investory o ESG rizicích a hlavních nepříznivých dopadech (PAI — Principal Adverse Impacts) svých investičních produktů. Je to most mezi podnikovým reportingem (CSRD) a kapitálovým trhem.
Klasifikace produktů: Finanční produkty jsou rozděleny do kategorií: Článek 6 (základní ESG zveřejnění), Článek 8 (produkty propagující environmentální/sociální charakteristiky — tzv. light green) a Článek 9 (produkty s udržitelným investičním cílem — tzv. dark green). Tato klasifikace přímo ovlivňuje, do jakých fondů směřují peníze institucionálních investorů.
Data z CSRD jako vstup: Banky a fondy využívají data reportovaná firmami v rámci CSRD a taxonomická zveřejnění k hodnocení portfolií, klasifikaci produktů a analýze klimatických rizik. Bez kvalitních dat od podniků nemohou splnit vlastní povinnosti podle SFDR.
Omnibus zjednodušení: Evropská komise navrhla SFDR II s cílem zjednodušit požadavky, zlepšit konzistenci dat a snížit administrativní zátěž. Očekávaná dohoda v roce 2026.
Příklad: Český fond obnovitelné energie klasifikovaný pod Článkem 9 SFDR musí prokázat, že minimálně 80 % portfolia splňuje kritéria Taxonomie. Pokud firma v portfoliu neposkytne dostatečná CSRD data, fond ji nemůže zahrnout do udržitelné části a potenciálně ztratí institucionální investory, kteří mají mandát investovat pouze do Článku 9 produktů.
Platnost: od ÚR 2022 | SFDR II očekávána 2026 | Nařízení: 2019/2088
How data flow between regulations
Regulace tvoří uzavřený ekosystém — data z jedné jsou vstupem pro druhou. Podniková strategie musí být navržena holisticky. Reporting a dekarbonizace jsou nedílnou součástí řízení rizik.
Who the regulations affect?
Přehledné tabulky povinností podle velikosti podniku, země původu a typu činnosti.
| Regulation | Enterprises in the EU | Enterprises outside the EU | Size criteria | SMEs (indirectly) |
|---|---|---|---|---|
| CSRD | Yes | Conditionally | > 1 000 zam. a > 450 mil. EUR obrat; mimo EU: > 200 mil. EUR přes dceřinou spol. | As suppliers |
| Taxonomie EU | Yes | Indirectly | Firmy pod CSRD; účastníci finančního trhu | Přes CSRD/SFDR |
| CSDDD | Yes | Conditionally | > 5 000 zam. a > 1,5 mld. EUR glob. obrat; mimo EU: > 1,5 mld. EUR v EU | As suppliers |
| CBAM | Importers | Production | Bez omezení — všichni dovozci vysoce emisního zboží | Fully |
| SFDR | Yes | Conditionally | Účastníci fin. trhu a poradci; mimo EU: pokud produkty v EU | Not directly |
Detailed overview by sector and activity
| Company type / activity | CSRD | Taxonomie | CSDDD | CBAM | SFDR |
|---|---|---|---|---|---|
| Velký podnik v EU (> 1 000 zam.) | Yes | Yes | By turnover | If importing | Not directly |
| Střední podnik v EU | Not directly | Not directly | Not directly | If importing | No |
| Dodavatel velkého podniku | Indirectly | Data | Yes | Scope 3 | No |
| Dovozce oceli / cementu / hliníku | Not directly | Not directly | Not directly | Fully | No |
| Banka / investiční fond | Yes | Yes | By turnover | No | Fully |
| Firma mimo EU s obratem v EU | By turnover | Indirectly | By turnover | Production | By product |
Most frequently asked questions
Do the new regulations apply to medium and small enterprises?
Directly — only in certain cases (e.g., CBAM applies to all importers regardless of size). Indirectly — almost always. Medium and small enterprises are often suppliers of large companies subject to CSRD and CSDDD, which will require ESG data and carbon‑footprint information from them.
What is the difference between CSRD and the EU Taxonomy?
CSRD defines what and how companies must report (ESRS standards, double materiality, audit). The EU Taxonomy defines the classification — which activities are environmentally sustainable. The taxonomy provides data for CSRD reporting — the two tools complement each other.
What are the consequences of non‑compliance?
Financial fines (especially CSDDD — up to 5 % of global turnover, CBAM — payments for certificates), administrative liability, exclusion from supply chains, loss of access to financing and reputational risk.
Does CBAM also affect Czech companies?
Yes, if a Czech company imports goods covered by CBAM into the EU (steel, cement, aluminium, fertilizers, electricity, hydrogen). Company size does not matter — the obligation applies to all importers without exception.
Why is the year 2026 considered a turning point?
The EU regulatory system is starting to operate as an integrated whole. CBAM is entering full implementation, the first CSRD reports are being audited, data flow into SFDR. Reporting, due diligence and financial disclosure can no longer be handled in isolation.
How do the regulations affect companies outside the EU?
Non‑EU companies are affected if: they have turnover over €200 million through a subsidiary in the EU (CSRD); global turnover over €1.5 billion in the EU (CSDDD); they import emission‑covered goods into the EU market (CBAM); they offer financial products in the EU (SFDR).
What is the principle of double materiality?
A company must analyze sustainability from two perspectives: (1) how ESG factors affect its financial performance (financial materiality), and (2) how its activities impact the environment and society (impact materiality). If a topic is material from at least one perspective, it must be included in reporting.
Do regulations increase costs, or build a competitive advantage?
Both. Short‑term: investment in IT, hiring specialists, expanding analytical processes. Long‑term: higher transparency, investor confidence, lower legal risks, better energy efficiency and supply‑chain control.